Podle rozboru bankovních a nebankovních sektorů se platební morálka lidí v České republice zlepšuje, navzdory tomu, že si mnohem více půjčují. Jiří Rajchl, výkonný ředitel nebankovního registru, informoval, že dluhy neplatičů klesly o 4,1 miliardy korun na pouhých 32,4 miliard korun.
K nárůstu půjček u žadatelů narůstá v důsledku růstu cen nemovitostí. Nejvíce si totiž Česi půjčují na vlastní nemovitost. Lidé, kteří dosáhnou na úvěry na bydlení, mají také mnohem lepší platební morálku. Těch, kteří měli anebo mají problém se splácením takovýchto úvěru je o 3864 méně, jejich počet je tedy nyní “jen“ něco okolo 20 tisíc.
Lidé platí své závazky jen díky tomu, že klesla míra nezaměstnanosti a narostly platy. Tím pádem mají na splátky a jsou si jistější v tom, že své dluhy poplatí.
Za první čtvrtletí počet hypoték nebo úvěrů ze stavebního spoření klesl ve většině krajů České republiky. Ve Středočeském a Plzeňském kraji a v Praze naopak jejich počet vzrostl. V Praze vzrostl i počet lidí, kteří si vzali spotřebitelskou půjčku.
Odlišná situace je u krátkodobých půjček. Tady se situace zvýšila ve většině krajů České republiky. Nejvíce krátkodobé půjčky využívají v Praze 3,4 procent, jde o nárůst skoro o 8700 lidí, v Jihočeském kraji je to zase o 2 procenta (tedy o 3000 lidí více, než za stejné období v loňském roce).
Nejvýraznější pokles krátkodobých půjček byl zaznamenán v Ústeckém a Karlovarském kraji. V obou těchto krajích je zadlužena skoro čtvrtina obyvatelstva, přitom v Ústeckém klesl počet půjček o 2,4 procent a v Karlovarském o 2,3 procent. Celkový počet krátkodobých půjček na našem území činil ke konci prvního čtvrtletí “pouze“ 23 procent obyvatel. Na Vysočině bylo zaznamenáno takovýchto půjček jen zhruba 18 procent.
V těchto dvou krajích klesá počet lidí, kteří mají problémy se splácením dluhů, ať již hypoték nebo spotřebitelských půjček.
Nejdůležitější je si půjčku pořádně rozmyslet. Nemá cenu si brát úvěr kvůli dárkům nebo dovolené. Spíše je vhodnější ho využít na potřebné věci.